Výměra orné půdy, která se pohybuje kolem 1570 ha, je v několika katastrálních územích: Chorušice, Choroušky, Velký Újezd, Zahájí, Mělnické Vtelno, Vysoká Libeň, Radouň, Nebužely, Kanina, Stránka, Zamachy, Libovice, Mšeno, Sedlec a Byšice.

Přelomovým rokem pro rostlinnou výrobu byl rok 1998, kdy jsme se rozhodli skončit s pěstováním cukrovky. Poprvé v celé historii byly Chorušice bez řepy. Dnes s odstupem let a s možností posouzení situace na trhu s cukrem považujeme naše tehdejší rozhodnutí za velmi předvídavé. Za pravdu nám dává i vývoj klimatu. Místo cukrovky jsme se začali zabývat slunečnicí, sójou a zrnovou kukuřicí. Pro jejich posklizňovou úpravu jsme vybudovali sušičku a zrekonstruovali čističku. V dalších letech, hlavně kvůli extrudaci, jsme začali pěstovat len na semeno. Také jsme začali pěstovat mák, který se ukázal jako perspektivní, ale dával nestabilní výnosy. Od máku, soji a slunečnice jsme ustoupili.

Osevní postup se ustálil na 650-750 ha ozimé pšenice, 60-80 ha jarní pšenice a 240-280 ha zrnové kukuřice, 60-70 ha silážní kukuřice, z olejnin pěstujeme 240-260 ha ozimé řepky, 50-100 ha olejného lnu. Zbylou výměru využíváme pro pěstování pícnin na výrobu objemných krmiv pro skot.

Několik hektarů jsme věnovali i novým plodinám, které jsme v našem osevním postupu zkoušeli. Například se jednalo o proso, bob, semeno jílku a jetele, pelušku a ostropestřec mariánský. Uvedené plodiny se neosvědčily a od jejich pěstování jsme ustoupili. Ostropestřec, který přidáváme jako léčivku pro zlepšení funkce jater u dojnic, již nepěstujeme a pro lisování oleje a přídavek do krmiva ho nakupujeme. Pro dojnice v období zasušení jsme také vyčlenili asi 5 ha jako pastvinu.
K uvedené skladbě pěstovaných plodin je přizpůsobena skladba zemědělských strojů k jejich obdělávání.

Z obilnin v našem podniku pěstujeme ozimou pšenici, ozimý i jarní ječmen a kukuřici.

Z olejnin pěstujeme ozimou řepku a len setý na semeno.