Výměra orné půdy, která se pohybuje kolem 1570 ha, je v několika katastrálních územích: Chorušice, Choroušky, Velký Újezd, Zahájí, Mělnické Vtelno, Vysoká Libeň, Radouň, Nebužely, Kanina, Stránka, Zamachy, Libovice, Mšeno, Sedlec a Byšice.
Přelomovým rokem pro rostlinnou výrobu byl rok 1998, kdy jsme se rozhodli skončit s pěstováním cukrovky. Poprvé v celé historii byly Chorušice bez řepy. Dnes s odstupem let a s možností posouzení situace na trhu s cukrem považujeme naše tehdejší rozhodnutí za velmi předvídavé. Za pravdu nám dává i vývoj klimatu. Místo cukrovky jsme se začali zabývat slunečnicí, sójou a zrnovou kukuřicí. Pro jejich posklizňovou úpravu jsme vybudovali sušičku a zrekonstruovali čističku. V dalších letech, hlavně kvůli extrudaci, jsme začali pěstovat len na semeno. Také jsme začali pěstovat mák, který se ukázal jako perspektivní, ale dával nestabilní výnosy. Od máku, soji a slunečnice jsme ustoupili.
Osevní postup se ustálil na 650-750 ha ozimé pšenice, 60-80 ha jarní pšenice a 240-280 ha zrnové kukuřice, 60-70 ha silážní kukuřice, z olejnin pěstujeme 240-260 ha ozimé řepky, 50-100 ha olejného lnu. Zbylou výměru využíváme pro pěstování pícnin na výrobu objemných krmiv pro skot.
Několik hektarů jsme věnovali i novým plodinám, které jsme v našem osevním postupu zkoušeli. Například se jednalo o proso, bob, semeno jílku a jetele, pelušku a ostropestřec mariánský. Uvedené plodiny se neosvědčily a od jejich pěstování jsme ustoupili. Ostropestřec, který přidáváme jako léčivku pro zlepšení funkce jater u dojnic, již nepěstujeme a pro lisování oleje a přídavek do krmiva ho nakupujeme. Pro dojnice v období zasušení jsme také vyčlenili asi 5 ha jako pastvinu.
K uvedené skladbě pěstovaných plodin je přizpůsobena skladba zemědělských strojů k jejich obdělávání.
Z obilnin v našem podniku pěstujeme ozimou pšenici, ozimý i jarní ječmen a kukuřici.
V roce 2019 sucho vesele pokračovalo, budu se opakovat, ale můžeme být rádi za to, na jakých půdách náš podnik hospodaří a za statková hnojiva.
Suché jaro umožnilo bezproblémový zásev jařin a nebýt nadprůměrně deštivého května, tak by se nejen v celé republice, ale i u nás, celková úroda pohybovala v mnohem nižších výnosech.
Výnosy pícnin nebyly tak špatné jako v loňském roce, ale ještě nebyly v normálu. Výnosy olejnin (řepka, len) byly průměrné, výnos pšenice byl průměrný a výnos kukuřice na zrno se vrátil také do slabšího průměru.
Založení ozimů se nám povedlo v agrotechnických lhůtách a zaseli jsme vše, co jsme plánovali.
Jarní práce jsme, díky opět suchému jaru, které napravil zase až přelom dubna a května, zvládli opět před koncem dubna.
V letošním roce jsme snížili plochu zrnové kukuřice a zkoušíme, jak bude v našich podmínkách prospívat sladovnický ječmen.
V letošním roce jsme také oslovili firmy zabývající se precizním zemědělstvím a budeme zkoušet, zda nám jejich informace a zkušenosti pomohou ke zvýšení a zefektivnění vynaložených nákladů na hnojiva, osiva a aplikaci postřiků.
Na základě historických výnosů jednotlivých pozemků, půdních rozborů a podrobného snímkování půdních bloků pomocí satelitů nám firma vytvoří mapy relativního výnosového potenciálu (RVP), podle kterých se dávkuje hnojivo, osivo nebo postřik.
Například: pozemek podle mapy RVP nám ukáže, že některé místa pozemku dávají někde vyšší výnos a jinde je výnos nižší. Podle této mapy se nastaví kolik se má na těchto místech přidat nebo ubrat aplikovaná veličina (hnojivo, osivo nebo postřik). Bude se tedy aplikovat variabilně podle mapy RVP.
Údaje z těchto aplikací porovnáme s údaji, jaké budeme mít z pozemků, kde se variabilně neaplikovalo.
Pro tento účel jsme založili i pokus na pozemku se silážní kukuřicí – variabilně ji máme už zasetou, budeme ji hnojit odlišně s kontrolou a nakonec ji necháme sklidit řezačkou, která má výnosoměr, takže budeme vědět jestli variabilní aplikace mají opodstatnění.
Jak jsem psal již vloni, využití ploch biopásů nám pomohlo rozdělování větších půdních bloků, ale jen o jeden rok. Legislativě se nelíbila nízká míra této únikové možnosti a tak přitvrdila.
Biopás, coby řešení pro bloky nad 30 hektarů, sice zůstal, ale má už jiné podmínky.
Biopás v podobě, jak je teď (minimálně 6 metrů široký a 50 metrů dlouhý) splňuje podmínku jen do výměry 40 hektarů. Nad 40 hektarů už musí mít výměru 5% půdního bloku.
Na některých blocích tedy necháme doběhnout pětiletý závazek a už biopás obnovovat nebudeme. Na blocích do 40 hektarů biopásy necháme a budeme je dále využívat jako podmínku k nerozdělení pozemků.
Pokud tedy legislativa nepřijde zase s další úpravou.
Plodina | Počet ha 2019 | Počet ha 2020 |
Pšenice ozimá | 745,63 | 734,4 |
Pšenice jarní | 0 | 33,65 |
Kukuřice na zrno | 247,17 | 195,47 |
Kukuřice na sil. | 80 | 97,12 |
Řepka ozimá | 258,06 | 261,2 |
Travní porost-pastva | 5,5 | 2,76 |
Vojtěška | 73 | 49,69 |
Len olejný | 65,97 | 57 |
Řepa krmná | 0,5 | 0,5 |
Louka | 9,2 | 9,2 |
GPS j. ječmen + hrách | 36,88 | 26,81 |
Ječmen jarní | 1 | 54,25 |
Žito trsnaté | 20,75 | 22,7 |
Biopásy | 17,35 | 22,17 |
Oves nahý | 10,62 | 0 |
Vičenec | 22 | 22 |
Celkem | 1572,88+20,75 | 1566,22+22,7 |
Přemysl Rimkevič – agronom